TOP 5 otázek, na které se nikdy na pohovoru nesmíte zeptat

Mlčeti zlato, mluviti stříbro. Tato rada není zrovna ta pravá, kterou byste se měli na pohovoru řídit. Přesto, i na pohovoru jsou situace, kdy je toto pravidlo k nezaplacení. Nevhodně formulovaná nebo špatně načasovaná otázka vás může zařadit do šuplíku: Děkujeme, dali jsme přednost jinému kandidátovi. Přinášíme TOP 5 vět, které na pohovoru nesmíte říct nebo si musíte dát pozor na jejich správné načasování.

1) A jaké mi nabídnete benefity?

Pohovor se zpravidla dělí na tři fáze. První fáze zahrnuje představení společnosti a pracovní pozice. Druhá fáze zahrnuje představení uchazeče o zaměstnání.  Třetí pak dává prostor dotazům a rozloučení. Přerušovat zaměstnavatele otázkou na benefity nebo se na ně ptát v prostoru, který je určen pro vaši prezentaci, je krajně neslušné. Na zaměstnavatele pak působíte: Jsem tady, tak co mi dáte… Personalistu napadne hned několik věcí, co a kam by vám rád dal, nicméně většina z nich není publikovatelná. Personalista očekává, že jej nejdříve přesvědčíte o svých kvalitách, pak teprve bude chtít probírat případnou odměnu.

2) Mohl bych Vás pozvat na večeři?

Sociologické průzkumy mluví jasně. Velká část partnerských vztahů je navázána právě v zaměstnání. Jsou to neškodné flirty s následky i bez následků. Někdy také trvalé hezké vztahy, které končí tím, že pozvete svého šéfa na svatební hostinu. A to buď v roli svatebčana, nebo ženicha… Záleží na okolnostech. O partnerských vztazích na pracovišti bylo již napsáno mnoho. Některé firmy jej neřeší, někde naopak přísně dbají, aby partneři nebyli součástí stejného oddělení. Přesto se většinou nad mileneckými vztahy ve firmách velkoryse přivírá oko. Pohovor však není ideálním místem k seznámení. Pokud pozvete personalistu nebo člena firmy při pohovoru na osobní schůzku, určitě ho vyděsíte. Okamžitě začne přemýšlet, jestli pozvánka je projevem skutečného zájmu o jeho osobu nebo pouze snahou vyhrát výběrové řízení. Pro jistotu se rozhodne vykličkovat a vaše pozvání pravděpodobně ani nepřijme. Vaše pozvánka však ovlivní jeho úsudek o vás. Je možné, že mu zalichotí, nicméně do společnosti vás nepřijme, protože si nebude jist, co to podivné pozvání na pohovoru mělo znamenat. Nebude tedy riskovat. Jestli máte pocit, že personalista je vaše životní láska a vy mu to prostě musíte říct, využijte tento svůj pocit jako motivaci k nejlepšímu výkonu na výběrovém řízení. O důvod víc, proč o místo bojovat. Když uspějete, stane se vašim kolegou – a jak hovoříte sociologické výzkumy – od kolegy k partnerovi není cesta daleká. Jestli pracovní pozici nezískáte a vy přesto budete mít pocit, že musíte zkusit, zda:li dostanete košem i v osobní rovině, pak se nedá nic dělat. Konec konců, životní lásku člověk může potkat jen jednou za život. Jestli máte dost odvahy, klidně personalistu po pohovoru kontaktujte s pozváním na schůzku. Vyčkejte s tím však několik dnů a dejte si záležet, aby vaše pozvání nevzbudilo dojem, že souvisí s neúspěšným pohovorem. Není dobré na email: Děkujeme, dali jste přednost jinému kandidátovi, okamžitě odpovědět: Nevadí, a půjdeme na večeři?

3) Jakou nabízíte mzdu?

Není nic špatného na tom, že chcete znát finanční hodnocení nabízené pracovní pozice. Naopak, je dobře, že vás tato otázka zajímá a máte právo na ni znát odpověď. Chybou uchazečů však bývá špatné načasování. Pokud je společnost seriózní, neměla by vás nechat tuto otázku vůbec položit. Měla by ji zodpovědět sama, ještě předtím než se na ni budete muset zeptat.  Z druhé strany, i vy musíte projevit dostatek slušnosti a poskytnou společnosti patřičný čas na to, aby vám informaci podala. Mzda se zpravidla řeší až na samotném závěru jednání.

4) Kde tady chodíte na oběd?

Pokud neděláte pohovor na opuštěném ostrově, mělo by vás jídlo zajímat nejméně. Dodržovat stravovací režim je důležité, ale tuto otázku si nechte raději na první den v práci. Případně se podívejte na internetu po přilehlých stravovacích zařízeních.

5) Poslední věta zabiják patří personalistovi

Poslední top tip není ani tak otázka jako spíše vaše odpověď. Ta má však smrtící účinky. Téměř každý pohovor končí dotazem personalisty, zda-li máte na pracovní pozici ještě nějaké otázky? To nejhorší, co můžete odpovědět je: Ne, nemám. To totiž dokazuje váš nezájem o práci ve společnosti.

Zanechte komentář / otázku k textu